Jeremiho příběh

V Jižní Americe se rozléhala veliká plantáž, která patřila mladému muži. Jeho život byl krásný, ale vše se změnilo v době, kdy jeho žena a dítě zemřely. Ale pěkně po pořádku. Tehdy mu bylo 23 let a jeho dosavadní život byl jako z pohádky. Měl milující ženu a překrásné dítě, které mu dělalo nesmírnou radost. Na jeho plantáži pracovalo velké množství otroků, kteří mu říkali pane. Jenže tahle idyla měla brzy skončit. Ten den bylo obrovské horko a sucho, několik dní nezapršelo. Jeho bývalý přítel John na něj měl stále zlost kvůli incidentu které již před lety ukončilo jejich přátelství. Zloba byla obrovská a Jeremiho úspěch byl jen benzínem do ohně a závistivý John udělal něco, co Jeremimu navždy změnilo život. Ten den jel se zbožím do města a vrátil se až pozdě večer. Pohled který se mu po příjezdu naskytl byl hrozivý. Jeho dům byl v plamenech a uvnitř byly jeho žena a dítě. Seskočil z povozu a utíkal k domu ze kterého se ozýval křik jeho ženy a dětský pláč. Žár byl nesnesitelný, ale i přes to vběhl Jeremi dovnitř. Všude kolem něj zlověstně praskal oheň, ale on se nevzdával a šel dál podle hlasu. Pořád volal její jméno, ale odpovědí mu byl jen křik. Když se dostal až do zadní části domu, křik utichl. Nahlédl do dvéří a spatřil svou ženu, jak v náručí svírá své dítě. Ani jeden z nich se nehýbal. Přiběhl k nim, ale zjistil, že dítě je mrtvé a jeho žena z posledních sil řekla, že ho miluje a zemřela. Chtěl tam zůstat s nimi a zemřít. Život bez nich pro něj neměl smysl, ale jeho plánu mu překazili dva otroci, kteří vběhli do domu, aby ho zachránily. Jeremi se bránil, ale nakonec ho dostali z hořícího domu ven. Od té noci vyzíval smrt, aby si pro něj přišla. Nechtěl spáchat sebevraždu, to je to nejhorší co člověk může udělat. Smrt stále nepřicházela a tak začal svůj žal utápět v alkoholu. Nevěděl však, že už ho dávno někdo sleduje. Jedné noci,když se vracel z hospody do prozatímního domu, kterým byl seník, si na něj počkal. Srazil ho k zemi a jeho ostré zuby proťaly Jeremiho kůži. Křičel, ale nebylo mu to nic platné, upír nepřestával. Těsně před tím, než ztratil vědomí mu upír dal na výběr, buď smrt nebo nesmrtelný život. Nechápal to, ale zvolil si nesmrtelnost, tak ho změnil. Jeremi ho následoval. Žil v domnění, že jsou na světě jediní svého druhu, nevěděl, že se dá žít i jinak než neustálým zabíjením lidí, ale nevadilo mu to. Postupem času Jeremi omrzel svého stvořitele a i Jeremi chtěl žít jinak, proto od něj odešel. Dlouho se toulal světem sám, až jednoho dne narazil na zvláštní upírku, která mu ukázala jak žít jinak. Byla to Alice.